Vážení čtenáři Klubového webu,
s radostí Vám oznamuji, že do Čech přijel v noci 16. srpna nový importovaný sloughi kluk až z daleké Francie - CHEBKALI DE SAYAD EL GAZEL.
Pískový psík s černou maskou má téměř ze 3/4 nepříbuzný rodokmen na český chov a je sedmým vrhem chovatelky Jessie Ayusso a jejího manžela Joela.
Chebík se narodil pískové mamince s černou maskou Tiamouně de la Horde d´Or a pískovému psu s černou maskou Faraonovi Ibn Jamil el Djerid.
V Brně se na něj těšila rodina naší kamarádky Alexandry, kterou, jak doufám, přinutíme, aby vám o Chebíkovi napsala krátkou reportáž. VÍTÁME NOVÉ ČLENY KLUBU!!!
(foto: chovatelka Jessie Ayusso)
-----------------------------------------------------------------------------------------------
REPORTÁŽ OD MAJITELKY CHEBÍKA:
Milí čtenáři Klubového webu,
jmenuji se Eva Alexandra Kovandová a se svou rodinou jsme se rozhodli pro štěňátko sloughi už dávno. Se sloughi jsem se poprvé setkala asi před pěti lety a od té doby jsem toužila toto krásné plemeno vlastnit. Když jsem zjistila, že ten správný čas nastal, začali jsme se s rodinou pídit po vhodném štěňátku pro naší rodinu. Vyměnili jsme si korespondenci s několika chovateli a nakonec, když nám Lucie ukázala fotografie psích miminek z chovatelské stanice De Sayad el Gazel, bylo jasno. Byla to láska na první pohled a konečně se mi tedy splnil můj dlouholetý sen!!
A jak už psala Lucie Janovská, 16.8. o půl druhé ráno jsem Chebkaliho poprvé držela ve svých roztřesených rukách. Tímto bych Lucce chtěla poděkovat, protože právě díky ní k nám mohl Chebkali přicestovat. Celou dobu mi pomáhala komunikovat s chovatelkou Jessie a mohla jsem se na ni kdykoliv obrátit s žádostí o pomoc.
S Jessie jsme se domluvili, ze nám Chebkaliho přiveze koncem srpna její kamarádka z Francie, která plánovala návštěvu České Republiky, z čehož nakonec sešlo. Takže, když už bylo téměř rozhodnuto, že pojedeme pro Chebíska osobně autem, Jessie mi napsala, že se do Francie chystá paní chovatelka Tomešková, která po zkontaktování souhlasila, že mi na zpáteční cestě Chebiho přiveze. A přivezla!! Tímto bych jí samozřejmě také chtěla poděkovat.
Na zpáteční cestu z Francie se vydala 15. srpna ráno, během cesty mě kontaktovala a domluvily jsme se, že předání proběhne přímo u nás v Brně (paní chovatelka bydlí nedaleko Brna, tak se to hodilo:o).
Byla jsem nervózni, protože jsem samozřejmě špatně odbočila a místo na místo setkání jsem uháněla po dálnici neznámo kam. Naštěstí jsem se našla a dorazila na místo předání s několika minutovým zpožděním. Chebkali byl vyděšený a protestoval proti další cestě, tak jsem mu nabídla mlsání a celou cestu domu jsem mu zpívala ukolébavky. Koukal na mě svým chytrým pohledem a moc se mu to líbilo.
Doma se uklidnil, stočil se ke mně pod peřinu a spal až do rána, kdy ho teprve čekalo seznámení s mým manželem a našimi dětmi. Od první chvíle je to pohodový pes, který rychle chápe, co po něm chci a ještě rychleji vymýšlí různé fígle, jak se tomu vyhnout.
Byl trochu rozčarován, když zjistil, že v posteli mohl spát jen první noc, ale nechal se přesvědčit, ze měkká matrace vedle naší postele je taky pohodlná a nijak neprotestoval.
S dětmi vychází nádherně a nejvíc oceňuje možnost dovádět bez přestání a jejich hračky.
Doufáme, že nás rychle přijmete mezi sebe a budete nám nápomocní v radách a zkušenostech!!
Kovandovi a Chebík
(foto k reportáži: majitelka)
------------------------------------------------------------------------------------------------
