NOVÝ PŘÍRŮSTEK PŘILETĚL DO ČECH
Mám tu čest oznámit čtenářům Klubového webu, že do České republiky ve čtvrtek 25. ledna přiletěl nový přírůstek, štěňátko plemene sloughi. Protože jsem se na jeho příjezdu podílela i já, s Bourkanovými novými majiteli manželi Burianovými jsme prožívali každý okamžik. Bourkan se narodil v chovatelské stanici AIN ZAFIR nádherné fence Magistere Saphire a překrásnému tatínkovi Azamutovi Dau al Gamar. Je to světloučký pískový pejsek s jemnou černou maskou a nádherně černě orámovanýma očima.... Všichni doufáme, že bude svým novým majitelům dělat jen samou radost a přejeme ty nejkrásnější chrtí okamžiky!!!!
Reportáž o namáhavé cestě Buryho do Čech a všech zvláštních událostech, které provázely jeho příjezd je v očekávání - nová majitelka slíbila, že se s Vámi o vše podělí!! (foto1 - Já a Bury na letišti, foto2 - máma Saphire, foto3 - táta Azamut)
-----------------------------------------------------------
A MÁME TADY SLÍBENOU REPORTÁŽ OD MANŽELŮ BURIANOVÝCH, NOVÝCH ŠŤASTNÝCH MAJITELŮ AIN ZAFIR BOURKANA....
Vážení a milí čtenáři Klubového webu,
jak Vás již informovala Lucie Janovská , ve čtvrtek 25.1. 2007 po strastiplné cestě přiletěl na pražské letiště z Norska námi, kteří jsme byli do věci zasvěceni, netrpělivě očekávaný slugáčský kluk Bourkan. Jeho přílet byl skutečně od počátku napínavý a dramatický.
Téměř po dvouletém čekání poté, co nám umřel náš dvanáctiletý greyhound a po čtrnáctidenním intenzivním vyjednávání s majitelkou Bourkana paní Line Urke bylo rozhodnuto, že pejsek přiletí dne 24.1.2007 v 15.25 do Prahy. Jenže počasí tomu nepřálo a jak všichni víme, den před tím začalo intenzivně sněžit a byla nahlášená sněhová kalamita. S napětím jsme všichni sledovali předpověď počasí a dopravní zpravodajství. Pro nás to bylo o to složitější, že bydlíme asi 40 km od Brna a čekala nás tedy cesta do Prahy. Dne 24.1. jsme tedy vyrazili na cestu a před Jihlavou ( naštěstí jsme zvolili jinou cestu než po dálnici) jsme z rádia zaslechli, že letiště bude uzavřeno celý den a nebude přijímat. Prostřednictvím Lucky, která vše vytelefonovala, jsme se dozvěděli, že Bourkan dorazil do Kodaně , kde bude muset přenocovat a do Prahy vyletí, jakmile bude letiště v Praze přijímat. Byli jsme přepravní společností ujištěni, že o pejska bude dobře postaráno. Takže jsme se vrátili domů a čekali, jak se bude situace vyvíjet.
Druhého dne ráno nastalo mnohonásobné telefonování s letištěm v Praze , zda a kdy bude let z Kodaně do Prahy vypraven. Musíme uznat, že na letišti byli vstřícní a ochotně nám podávali informace a zjišťovali, zda a kdy bude let z Kodaně vypraven. Byly to skutečně nervy, protože nám mimo jiné sdělili, že pokud letiště v Praze nebude dne 25.1.2007 přijímat, bude Bourkan odeslán zpět do Norska do Osla. Už jsme se začali obávat, že pejska nikdy neuvidíme. Nicméně kolem jedné hodiny dne 25.1. jsme byli ujištěni, že let z Kodaně zrušen nebyl a my jsme tedy vyrazili na cestu do Prahy znovu. Během cesty nás Lucka uklidnila, že let z Kodaně zrušen nebyl a že pouze bude mít asi 40 minut zpoždění.
jak Vás již informovala Lucie Janovská , ve čtvrtek 25.1. 2007 po strastiplné cestě přiletěl na pražské letiště z Norska námi, kteří jsme byli do věci zasvěceni, netrpělivě očekávaný slugáčský kluk Bourkan. Jeho přílet byl skutečně od počátku napínavý a dramatický.
Téměř po dvouletém čekání poté, co nám umřel náš dvanáctiletý greyhound a po čtrnáctidenním intenzivním vyjednávání s majitelkou Bourkana paní Line Urke bylo rozhodnuto, že pejsek přiletí dne 24.1.2007 v 15.25 do Prahy. Jenže počasí tomu nepřálo a jak všichni víme, den před tím začalo intenzivně sněžit a byla nahlášená sněhová kalamita. S napětím jsme všichni sledovali předpověď počasí a dopravní zpravodajství. Pro nás to bylo o to složitější, že bydlíme asi 40 km od Brna a čekala nás tedy cesta do Prahy. Dne 24.1. jsme tedy vyrazili na cestu a před Jihlavou ( naštěstí jsme zvolili jinou cestu než po dálnici) jsme z rádia zaslechli, že letiště bude uzavřeno celý den a nebude přijímat. Prostřednictvím Lucky, která vše vytelefonovala, jsme se dozvěděli, že Bourkan dorazil do Kodaně , kde bude muset přenocovat a do Prahy vyletí, jakmile bude letiště v Praze přijímat. Byli jsme přepravní společností ujištěni, že o pejska bude dobře postaráno. Takže jsme se vrátili domů a čekali, jak se bude situace vyvíjet.Druhého dne ráno nastalo mnohonásobné telefonování s letištěm v Praze , zda a kdy bude let z Kodaně do Prahy vypraven. Musíme uznat, že na letišti byli vstřícní a ochotně nám podávali informace a zjišťovali, zda a kdy bude let z Kodaně vypraven. Byly to skutečně nervy, protože nám mimo jiné sdělili, že pokud letiště v Praze nebude dne 25.1.2007 přijímat, bude Bourkan odeslán zpět do Norska do Osla. Už jsme se začali obávat, že pejska nikdy neuvidíme. Nicméně kolem jedné hodiny dne 25.1. jsme byli ujištěni, že let z Kodaně zrušen nebyl a my jsme tedy vyrazili na cestu do Prahy znovu. Během cesty nás Lucka uklidnila, že let z Kodaně zrušen nebyl a že pouze bude mít asi 40 minut zpoždění.
Po příletu na letiště jsme se sešli s Lucií , jejím přítelem Pavlem a bratrancem Bourkana Širáčkem a vydechli jsme si, když jsme se dozvěděli, že letadlo asi v 16.20 přistálo. Asi po dvouhodinovém čekání a vyřizování formalit nám konečně Burkánka , Burkiho, Buriho, jak jsme ho začali oslovovat, skutečně v přepravce přinesli. Nejprve se k němu samozřejmě přihrnul jeho starší bratránek Širak a došlo k prvnímu rodinnému setkání. Po úvodním zavrčení poněkud ustrašený Bourkan vylezl z přepravky a zanedlouho se s Širakem spřátelil tak, že než se dokončilo vyřizování formalit, oba leželi na sedačkách v čekací hale hlavami k sobě a dřímali. Jenže nás čekala ještě cesta zpět do Náměště nad Oslavou a my jsme netušili, jak bude Burkánek reagovat, takže jsme museli rodinnou idylku ukončit. Naštěstí cesta proběhla úplně v pohodě a my jsme kolem 22.30 hodin dorazili domů. Po krátkém a nesmělém seznámení s novým domovem se Burki rychle aklimatizoval a začal dělat čest svému jménu – v překladu vulkán, bouře. Zkrátka začal řádit jako každé malé štěně. Ještě však na něho čekal v novém domově jeden zážitek – setkání s dalším členem naší domácnosti, kocourem Maxem. I toto setkání proběhlo v naprosté pohodě a Burki se stal členem naší domácnosti. Máte-li zájem o prohlédnutí fotek, klikněte na http://bufacek.rajce.idnes.czChtěli bychom touto cestou poděkovat všem kteří se na dopravení Burkiho k nám podíleli, paní Lence Malinovské , paní Markétě Doubravové a zejména Lucii Janovské, která má na zajištění jeho příletu obrovský podíl. Doufáme, že Burkiho i nás přijmete mezi sebe a že se někdy na nějaké výstavě nebo dostizích uvidíme a blíže poznáme.
Manželé Burianovi
A tady je pár fotek z nového domova - zbytek vás čeká na uvedení adrese:
-----------------------------------------------------------------------------------
posted by Lu @ 3:31 odp.
3 comments
