SERIÁL O GENETICE - DÍL PRVNÍ
aneb co by měl každý chovatel znát!

Co je to vlastně genetika?
Je to biologická věda zkoumající především zákonitosti dědičnosti a proměnlivosti v živém organismu. Souvisí s nejzákladnějším živočišným pudem - pudem rozmnožovat se. Rozmnožování je tedy potom procesem vytváření potomků s týmiž druhovými vlastnostmi jako mají rodičovské organismy. Právě přenos druhových vlastností z generace na generaci zajišťuje dědičnost. Nesmíme ale zapomínat na to, že se jednotliví představitelé druhu nejen vzájemně shodují, ale také mají své individuální vlastnosti (barvu srsti, výšku, barvu očí...) , takže když dojde ke křížení, hovoříme pak o vnitrodruhové proměnlivosti neboli variabilitě. Laicky řečeno, potomci sice mají některé vlastnosti svých rodičů a prarodičů, ale hovoříme pouze o podobnosti a né totožnosti!! (foto-koláž: Lu- Tato koláž ilustruje podobnost rodiče a potomka - na obrázku je v popředí otec Dukal Um Bersheba´s Abid a za ním jeho dcera Agalella ag Dalvit)

Základní genetické pojmy
  • DĚDIČNOST A PROMĚNLIVOST - dědičnost je schopnost předávat vlohy pro utvážení vlastností a podobností z generace na generaci. Dědičnost je příčinou toho, že se potomci podobají svým rodičům - mají s nimi shodné všechny druhové vlastnosti a některé individuální. Dědičnost je tedy tendence ke stálosti, neproměnnosti během střídání generací. (Pozn. Dědičnost je důvodem toho, že se dvěma sloughinkám nenarodí třeba francouzský buldoček:o). Proměnlivost je tendence opačná než dědičnost, tedy potomci nejsou zcela shodní se svými rodiči, jsou jim pouze podobní. (foto-koláž: Lu - na obrázku ilustrace proměnlivosti a dědičnosti - zprava matka Shaburra, syn Isham, dcera Istar)

  • ZNAK A FENOTYP - znakem rozumíme každou jednotlivou vlastnost jedince z druhu. Znaky jsou morfologické (tvar a rozměry těla, proporce) a funkční (schopnost a míra schopnosti vykonávat určitou biologickou aktivitu - např. předpoklad k běhu, lovu apod.). Základním předpokladem pro utvoření dědičného znaku je schopnost buňky jedince vytvořit biochemickou reakci - tedy provádět metabolické přeměny. Znaky se vyskytují v různých kvalitách (formách), a proto se liší jedinec od jedince (jsou např. psi černí, hnědí, pískový, žíhaní atd...každá barva se liší kvalitou provedené biochemické reakce)---znaky kvalitativní. Jiné znaky se liší stupněm (mírou) svého vyjádření- tedy pak vznikne fena nebo pes. Tyto znaky ovlivňují i výšku potomků, nazývají se ---znaky kvantitativní. Fenotyp je potom soubor všech jednotlivých znaků jedince. (foto-koláž: Lu - obrázek demonstruje znaky v různých kvalitách, každá fena má jinou barvu žíhání - sestry Hathor a Heket Bohemia Genao)

  • GEN, GENOTYP a GENOM- gen neboli vloha je molekulární předpoklad, kdy se přenese z rodiče na potomka hotový znak. Geny jsou molekuly DNA specificky uspořádané tak, že nesou informace pro vytvoření biochemických znaků organismu. Úsek makromolekuly DNA, který nese genetickou informaci pro jeden znak, se označuje jako jeden gen pro ten který znak (např. gen pro černou barvu, gen pro závodní předpoklady...). Soubor všech genů se pak nazývá genotypem jedince. Každá buňka má pak svůj vlastní genotyp, který ji odlišuje od jiné buňky---soubor všech genů v jedné buňce se nazývá genom. Laicky řečeno, genom je stavební cihlou genotypu celého organismu.
Snad se nám povedlo, osvětlit vám základní pojmy genetiky a ve druhém díle se můžete těšit MOLEKULÁRNÍ ZÁKLADY DĚDIČNOSTI.
Seriál vzniká za podpory mé maminky, profesorky Bohumily Janovské, která absolvovala přírodovědeckou fakultu UK se zaměřením na genetiku živých organizmů, biologii a chemii.

Literatura: DrSc., prof. RNDr. Oldřich Nečas a kol.: Biologie pro vysoké školy. Státní pedagogické nakladatelství. Praha 1989.

0 Comments:

Okomentovat

<< Home